Gruncl Josef

Profil hráče:

  • Narozen 1965
  • začátek kariery 1991
  • první turnaj 1992 – Plzeň
  • zakladatel CHL 1994
  • spoluzakladatel SHC Cheb
  • první prezident klubu
  • 1x 2. a 5x 3. místo v CHL
  • místo ve veteránech na MR 2002
  • místo ve veteránech 50+ na MR 2019
  • člen Síně slávy SHC Cheb
  • funkcionář města Cheb roku 2003
  • místo ve světovém žebříčku 1999
  • oblíbený klub HC Verva Litvínov
  • číslo dresu 14
  • životní krédo: nikdy se nevzdávej
  • sportovní osobnost: Ivan Hlinka

 

Rozhovor s hráčem:

  1. Na který pohár nebo turnaj vzpomínáš nejraději?

Těch by se za ty roky našlo asi víc, těžko se dá vybrat jeden. Určitě na naše první společné MR v Praze, ale taky na obě MR v Chebu a taky to poslední v Plzni. Vytvořili jsme vždy skvělou partu.

  1. Párkrát už jsi uvažoval o konci kariery, co nebo kdo tě motivoval hrát dál?

Nešlo o konec kariery, spíš o MR. Vynechal jsem i pár sezon v CHL. Asi jsem potřeboval pauzu, abych získal novou chuť do hry. Dan Hrachovec mě přesvědčil ke startu na MR v Chebu. Když jsem viděl nadšení ostatních, tak mě to strašně nakoplo. V klubu je nevídaná energie.

  1. Co se ti vybaví, když se řekne SHC Cheb?

Především těch 25 let.. Začátky, bohatá historie, současnost, ale hlavně parta skvělých lidí a jejich nadšení pro hru. CHL už hrálo přes sto lidí, hodně jich skončilo, ale silné jádro zůstalo.

  1. S kým se ti v lize hraje nejlépe a naopak?

To se dá těžko říct. Záleží, jaký mám den, jak mi to sedne a taky je to o soupeři. Někteří mi sedí víc, někteří míň, ale každý zápas začíná 0-0 a každý zápas chci vyhrát. Proto to hrajeme. Nikoho nemůžete podcenit a vždy můžete překvapit.

  1. Jaké vize by měl mít klub na dalších pět let?

Určitě zapracovat na mládeži. Klubovna a kroužek je tou správnou cestou. Je třeba do toho investovat. Peníze, čas, energii. Za pár let se to vrátí. Jsem o tom přesvědčen. A taky mě pořád drží myšlenka uspořádat přebor škol.

  1. Co tě po 25. letech stále drží u stiga hokeje?

To, že je to stále skvělá hra. A hlavně parta nadšených lidí, která tady je. Mám tady kamarády, přátele a poznáváte nové lidi. Je super, když se sejdete i mimo hokej.

  1. V současné době bydlíš v Plzni. Do Chebu dojíždíš. Je pro tebe CHL pořád tak zajímavá jako před lety?

Jednoznačně. CHL jsem založil a hraju ji od začátku. Mám radost, že to tady pořád funguje. A stále lépe. Občas si jdu zahrát ligu v Plzni, občas nějaký ten ČP, ale CHL je pro mě nejvíc.

  1. Chebský klub je na vzestupu. Má nejvíce členů v republice, na ligu chodí i přes dvacet hráčů, pořádáme ČP a podruhé také i MR, máme vlastní klubovnu. Čeho bys chtěl se stigou a s klubem ještě dosáhnout?

V otázce je v podstatě odpověď. Klubu se daří, prožívá nejlepší období. Je třeba pokračovat v nastoleném trendu. Neusnout. Být pokorní, vážit si toho, ale mělo by nás to i motivovat dál. Pořád je co zlepšovat.

  1. Jaký je tvůj životní sen?

Pokud vezmu jen ty hokejové, tak sny byly dva. Jeden se mi splnil. Litvínov vyhrál extraligu a získal titul. Fandím mu odmala. Je to láska na celý život. Tím druhým snem je vyhrát CHL. Ten ale nejspíš zůstane snem nesplněným. Konkurence je veliká a roky přibývají. Svou šanci už jsem asi propásl.

  1. Jsi dlouholetý zkušený hráč. Co bys poradil začátečníkům?

Aby to brali jako zábavu bez ohledu na výsledky. Když vydrží a budou na sobě pracovat, tak se budou zlepšovat a výsledky přijdou. Také by si měli všímat starších, zkušených hráčů a nechat si od nich poradit. A hlavně mít motivaci, výdrž a pozitivní myšlení.

  1. Jak bys popsal rozdíl mezi dobou tvých začátků a současností z pohledu své osoby a z pohledu skupiny? Herní mentalita, herní styly, motivace.

Změnilo se hodně. Hlavně herní styl. Dřív se hrálo více živelněji. Dnes je to o kvalitě. Všechno se vyvíjí. Hráči se učí jeden od druhého, pracují na sobě a zdokonalují se. Je to vidět na větší vyrovnanosti zápasů. Ve hře je více přihrávek a taktiky. Co se ale nezměnilo je nadšení hráčů a zapálení pro hru.

  1. Oblíbená nebo častá hokejová hláška? Zápas se kterým soupeřem považuješ za derby?

Hláška? Pokud je myšlena ta, že není důležité kdo gól dá, ale do jaké branky padne, tak pak asi tato. A derby? Asi s Danem Hrachovcem. Tyto zápasy mají něco navíc.

  1. Neoblíbený soupeř? Soupeř, se kterým se ti těžko hraje?

Neřekl bych, že je někdo u mě neoblíbený. Jsou soupeři, se kterými hraju rád, protože si s nima zahraju dobrý hokej. Na tyto zápasy se vždycky těšim. A pak jsou soupeři na který moc neumim a tam je to spíš o tom, jak si s tím poradim.

  1. Je ve stize někdo koho obdivuješ a koho si zvlášť vážíš?

Obdivuju hráče hendikepované. A to nejen ve stize. Pár jich znám osobně. Mají neuvěřitelnou vůli. A pak hráče, kteří sice nedosahují výsledků, ale jsou vytrvalí a hra je baví. Vážim si lidí, kteří dokáží pro klub udělat něco navíc. Na těch to tady stojí.

  1. Kdy ti bylo ve stize nejhůř a měl si nějakou krizi?

Když zemřel Peťa Havlík, zakladatel příbramské ligy a můj velký kamarád. Krize přijde na každého. Ani mě se nevyhnula. Proto jsem i pár sezon vynechal. Potřeboval jsem si asi odpočinout a navíc jsem se stěhoval do Plzně. A jako tehdejší prezident jsem ji zažil taky. Už jsem neměl co nabídnout,chtělo to změnu. Tu přinesl můj nástupce, Miloš Kubica. Od té doby se CHL hodně zvedla.

  1. Co považuješ za největší svůj a klubový úspěch?

Největším úspěchem pro mě je, že CHL funguje už 25 let bez přerušení a stala se z ní známá, prestižní a atraktivní soutěž a že máme fungující klub. Liga vyprodukovala řadu výborných hráčů – M.Kubica, Vácha, L. Černý, Brabec, Froněk a řadu dalších. A samozřejmě Ivu Maškovou-Fochlerovou, dvojnásobnou mistryni republiky. Je to úspěch nás všech. Společná dlouhodobá práce. Velkým úspěchem je i slušná členská základna a čtyři naše týmy na MR, což je zásluha hlavně Dana Hrachovce.

  1. Jak dlouho myslíš, že budeš ještě stiga hokej hrát?

Dokud mě to bude bavit a bude mi sloužit zdraví. Věřim, že ještě dlouho.

  1. Co ve stize nesnášíš a proč?

Nesnášim lež, spekulace a předem poraženeckou náladu. Stejně jako, když se někdo vyvyšuje. Já hraju každý zápas naplno, nic nevypouštim, nekalkuluju. Je to pro mě otázka sportovní cti.

  1. Máš nějaký svůj vzor nebo rituál?

Vzor asi vyloženě ne. Každý má svůj styl. Ale vždycky se mi líbili techničtí hráči. Kdybych měl vybrat jednoho, tak asi Honza Dryák. Rituál?Vždy mám u sebe něco, co souvisí s hokejovým Litvínovem. A do hry nasazuju na plochu prvního centra a posledního brankáře. Už léta.

  1. Jak bys charakterizoval svůj herní styl, tvoje přednosti a slabiny?

Vždycky jsem se snažil hrát celoplošně, kreativně a využívat všechny své hráče. Prostě si zahrát hokej. Rozhodně by mě nebavilo hrát celý zápas jen blafáky. Každý máme nějakou silnou zbraň a slabiny. V lize je to těžký v tom, že už se moc dobře známe a svou hru máme vzájemně přečtenou.